Prostorová lokalizace nebezpečí

Všimli jste si, jak se v posledních letech rozšířily mapy? Je to nejenom tím, že spousta jevů a objektů má svoji prostorovou složku. Tato expanze geografických informací a nástrojů by nebyla možná bez existence internetu a přidružených koncových zařízení, zejména těch mobilních. V tomto prostředí, kdy se naprostá většina uživatelů internetu již někdy setkala s mapou, není problém hovořit o prostorových informacích a jevech. V případě hrozeb to znamená, že je nutné mít vymezeno území, kde lze hrozbu očekávat. Ideálním nástrojem je mapa. Tyto druhy map se souhrnně nazývají mapy náchylnosti území k výskytu daného jevu. Pro svahové pohyby se jedná o Mapy náchylnosti území k sesouvání, v případě povodní si vystačíme s daty o rozlivech podle očekávané n-letosti povodně.

Mapy náchylnosti území k sesouvání

Mapy náchylnosti území k sesouvání (MNUS) v českém prostředí zpracovávala Česká geologická služba (ČGS). Nyní existuje přehled o tom, kde se vyskytují sesuvy, zdali jsou aktivní nebo dočasně uklidněné a kde je největší šance, že se mohou oživit. MNUS jsou odvozené z  účelových inženýrsko-geologických map. Vznikají tedy až po tom, co se území zmapuje s ohledem na výskyt svahových deformací. Slouží především pracovníkům odborů územního rozvoje a stavebním úřadům, protože jsou v nich přehledně označena území pro výstavbu vhodná, podmínečně vhodná a zcela nevhodná. V Česku se MNUS produkují s trojbarevnou legendou, kde červená barva odpovídá sesuvům nebo jiným svahovým deformacím, zelená slouží pro vymezení, z pohledu výskytu svahových deformací, bezpečných míst a žlutá vyznačuje území, kde nelze svahové deformace vyloučit. Žlutě označené oblasti se dále dělí podle sklonu svahu na svahy s mírným a strmým sklonem. Do tvorby MNUS nevstupovala informace o geologické stavbě, čistě pouze výsledky z terénního mapování a morfologie.

Výřez z Mapy náchylnosti území k porušení stability svahů, list 25-14-20, redaktor J. Rybář, rok 1999 (Krejčí et al., 2001). Mapa obsahuje tři základní rajony: I – stabilní oblasti, II – oblasti podmínečně stabilní a III nestabilní, zahrnují sesuvná území a jejich nejbližší okolí.

Jak plyne z legendy MNUS, zelené oblasti jsou místa plochých temen, teras a nižších nivních stupňů, ale i vlastních širokých niv. V těchto místech se sesuvy téměř nevyskytují. Postup vzniku MNUS je podobný ve více státech, nicméně v ČR byl aplikován mezi prvními. V mnoha státech stále není nic podobného k dispozici.

Povodňové oblasti

Povodně provázejí lidstvo od nepaměti. Jsou jedním z nejčastějších přírodních nebezpečí. Důvody jsou zřejmé. Lidské společnosti měly vždy rovinaté oblasti niv v oblibě. Každá povodeň tedy okamžitě znamenala škody na majetku a životech. 

Podobně jsou k dispozici údaje o povodňových oblastech, které lze v podobě databáze DIBAVOD získat z VÚV TGM. Lokalizace míst, která mohou být zasažena povodní, je jednodušší úkol, než v případě svahových deformací. Téměř výhradně se tak děje v údolních nivách, což jsou plochá území v okolí vodních toků, která vznikla v minulosti periodickými záplavami a ukládáním transportovaného materiálu. 

Povodně však mohou nastat také na svazích, a to i velmi mírných, pokud je k tomu příhodný tvar reliéfu. Toto je případ událostí, které jsou téměř vždy spojeny s přívalovými dešti a bleskovými povodněmi. Může tedy dojít k povrchovému odtoku po svazích, jenž vyplaví i budovy, které nestojí v nivě.

Pokud jsme v neznámém území, lze vymezení nivy a dalších forem reliéfu provádět z dostupných map. Ty nemusí ale být všude k dispozici. Potom lze využít družicových snímků a ideálně možnosti pořízení digitálního modelu reliéfu pomocí LIDARu, což je do budoucna zřejmě nejpřesnějším zdrojem pro tyto účely.

Mapy umělých nebezpečí

Zaměříme-li se na silniční síť, potom nebezpečí představují místa, kde může dojít s nejvyšší pravděpodobností k dopravní nehodě. Mezi základní vyjádření této skutečnosti v prostoru podél komunikací slouží mapy hustoty dopravních nehod. Geostatistickou analýzou poloh dopravních nehod můžeme získat místa, kde se tyto nehody koncentrují, tzv. shluky dopravních nehod.

Hustoty (nahoře) a shluky dopravních nehod na příkladu z Česka.