Život s rizikem

Některé státy se nacházejí v takových nepříznivých přírodních podmínkách, že se musejí vyrovnat s přítomností nebezpečí. Typickým případem může být Japonsko, které je bezprostředně ohroženo zemětřesením, vulkanismem, svahovými deformacemi, hurikány a tsunami. To vše je důsledek polohy této země na styku litosférických desek. Podobným případem je Island, kterým prochází středoatlantský hřbet, nebo státy nacházející se v limitních klimatických podmínkách (typicky Nepál, Bolívie, ...). Small and Naumann (2001) uvádějí, že v roce 2001 žilo až 9 % světové populace do 100 km od historicky aktivního vulkánu, přičemž nejvyšší hustoty obyvatel byly ve Střední Americe a Jihovýchodní Asii.

Neplatí však pokaždé, že se lidé vyhýbají územím, kde je vysoká pravděpodobnost vzniku přírodní pohromy. Důvody mohou být často ekonomické. Je známo, že půdy na vulkanických horninách jsou velmi úrodné. Totéž platí pro půdy pravidelně zaplavované. Blízkost vulkánů nebo alespoň divergentních deskových rozhraní je zase výhodná z pohledu možné energetické nezávislosti, protože se v těchto oblastech vyplatí využívat geotermální energie.

Proč lidé žijí v blízkosti řek? Jedná se o historické důvody, protože v blízkosti řek byla nejdříve zakládána sídla. Splavné řeky byly hlavními komunikačními osami, pravidelné mírné záplavy představovaly dostatek živin a zabezpečovaly přítomnost úrodných půd (Egypt, Mezopotámie). Nivy velkých řek byly zdrojem pitné vody až do doby, než byly zajištěny pomocí vrtů kvalitnější zdroje ve větších hloubkách obvykle pískovcových kolektorů. V některých státech se nelze rozhodnout nežít u řeky (Bangladéš).

Výstavba obytných domů přímo před čelem nedávno aktivního sesuvu představuje jasný příklad selhání územního plánování a procesu stavebního povolování. Lokalita Jasénka, okres Vsetín (foto: Oldřich Krejčí, ČGS)

Dalším příkladem, kdy se lidé vystavují riziku, jsou naleziště nerostných surovin. V místech nalezišť se koncentruje specifický průmysl. Nejenom vlastní dobývání, ale také ukládka hlušiny mohou být faktory, které negativně ovlivňují kvalitu života ve svém okolí. Negativní dopady těžby se pak neprojevují pouze v ovzduší nebo vodních tocích. Také vznik umělých výsypek představuje hrozbu, protože může být zdrojem svahových pohybů. Např. v roce 1966 v obci Aberfan ve Walesu vznikl sesuv v materiálu původní výsypky po těžbě černého uhlí. V roce 2010 došlo k protržení hráze odkalovací nádrže u města Ajka v Maďarsku. Prostory pod zemí, zbavené těžbou přirozené stability, se mohou stát zdrojem problémů na povrchu od poklesů až po uměle vyvolaná zemětřesení (např. těžba zemního plynu v Uzbekistánu byla v letech 1976 – 1984 příčinou nejméně tří zemětřesení o magnitudu až 7,3).

Nakloněná stavba kostela v důsledku nerovnoměrného poklesu podloží. Kostel sv. Petra z Alkantary, Karviná. Zdroj.